Potřásání hlavou, neklid až agresivita nebo naopak deprese, tření postiženého ucha tlapkou, otírání uší o koberec, nepříjemný zápach uší, zarudnutí jejich vnitřní strany, citlivost na dotek, „špinavé“ ústí zvukovodu – to jsou jen některé příznaky, které doprovázejí zánět zevního zvukovodu (otitis externa). Jedná se o velmi častý problém psů a důvod návštěvy veterináře. Odborníci odhadují, že až 20 % populace psů je postiženo tímto onemocněním a velká část z nich se s tímto nepříjemným stavem setkává v průběhu života opakovaně .

Zánět zevního zvukovodu psůJaké jsou příčiny zánětu zevního zvukovodu? Onemocnění zevního ucha vzniká nejčastěji působením více různých příčin. Prvotní příčinou mohou být alergie (atopie, potravní alergie), parazité (ušní svrab), infekce (bakterie a kvasinky), cizí tělesa (travní osiny), poranění, hormonální abnormality (často např. snížená funkce štítné žlázy). Dále se při vzniku zánětu uplatňují tzv. predispoziční faktory – anatomické utváření zvukovodu, nadměrná vlhkost, zarůstání zvukovodu chlupy, zúžení zvukovodu po předchozích prodělaných zánětech atd. U psů s alergiemi jsou právě problémy se záněty zvukovodu často prvním projevem alergie. Působením alergie dochází ke změně vnitřního prostředí ucha, které je poté příznivé pro vznik tzv. sekundární infekce – bakterií a kvasinek. Pokud v těchto případech stále léčíme jen bakterie a kvasinky a neodhalíme prvotní příčinu problému ( alergii), léčba pravděpodobně nebude úspěšná. Parazit Otodectes cynotis je původcem ušního svrabu psů a koček. U některých psů dochází k rozvoji hypersenzitivity na působení tohoto parazita, která stupňuje intenzitu škrábání. Takto postižení psi si neustálým škrábáním ušního boltce přivodí jeho závažná poranění. Mnoho druhů bakterií a kvasinek Malassezia spp. způsobuje infekci zvukovodu. Normální zdravé ucho je dobře vybaveno různými obrannými mechanismy chránícími před infekcí těmito patogeny, ale změny ve vnitřním prostředí vyvolané alergiemi, hormonálními abnormalitami a zvýšenou vlhkostí vedou k mnohočetnému pomnožení bakterií a kvasinek a projevům zánětu. U plemen s převislými ušními boltci navíc vytváří toto anatomické uspořádání vhodné podmínky (teplo, vlhko) pro přemnožení bakterií i kvasinek.

Vzhledem k vyjmenovanému množství vyvolávajících příčin je nezbytné k diagnostice zánětu zevního zvukovodu přistupovat pečlivě. Veterinární lékař prohlédne ucho Vašeho psa otoskopem, aby zhodnotil stupeň zánětu, posoudil možné poškození bubínku a vyloučil přítomnost cizího tělesa. Poté odebere ušním tamponem vzorek ze zvukovodu, zhotoví si preparát na mikroskopické sklíčko a vyšetří jej pod mikroskopem na přítomnost parazitů,bakterií a kvasinek. Na základě klinického vyšetření a anamnestických otázek může veterinární lékař stanovit podezření na např.alergické nebo hormonální onemocnění a doporučit další diagnostické testy.

Léčba zánětu zevního zvukovodu závisí na tom, co je vyvolávající příčinou a jaké sekundární příznaky vznikly následně. Antibiotika léčí bakteriální infekci, antimykotika kvasinkovou. V obou případech závisí výsledek léčby na citlivosti přítomných mikroorganizmů k aplikovanému antibiotiku (antimykotiku). Součástí mnoha širokospektrálních léčebných kapek do uší jsou též glukokortikoidy, které snižují příznaky zánětu. K léčbě zánětu uší lze použít alternativně i přípravky neobsahující standardní antibiotika a antimykotika, které rovněž potlačují růst bakterií a kvasinek i projevy zánětu. Jedná se např. o ušní kapky na bázi stříbra. Tyto přípravky jsou účinné proti všem druhům bakterií i kvasinek a je možné je používat opakovaně, aniž by vyvolaly rezistenci známou u antibiotik. Podmínkou účinnosti je přímý kontakt částic stříbra s ošetřovaným povrchem a vlhké prostření. Podmínku vlhkého prostředí lze dodržet v případě ošetření vnějšího zvukovodu snadno. Problematická může být podmínka přímého kontaktu a to u pacientů se zhoršenou průchodností zvukovodu. Jsou-li ušní problémy primárně vyvolány systémovým onemocněním (alergie, hormonální dysbalance) je samozřejmě zapotřebí adekvátně léčit tyto příčiny (alergologické testy, hyposenzibilizace atd.). Přes veškerou péči i snahu veterinárního lékaře podchytit všechny vyvolávající příčiny, dochází u některých psů k  recidivám ušních problémů, které vyžadují opakované léčení antibiotiky a nezřídka vedou k rozvoji antibiotické rezistence přítomných mikroorganismů. Účinnou pomocí i u těchto nepříjemných stavů mohou být již zmíněné preparáty na bázi stříbra. Žádná léčba zánětu zevního zvukovodu se neobejde bez pravidelného pečlivého čištění ucha vhodně zvoleným čistícím přípravkem a především dobře prováděnou technikou čištění, kterou Vám podrobně vysvětlí a ukáže ošetřující veterinární lékař.